Přehrada Fojtka leží v povodí Lužické Nisy. Byla vybudována na potoce Fojtka, který se vlévá do Jeřice a ta se ve městě Chrastava spojuje s Lužickou Nisou. Podnětem ke stavbě přehrady Fojtka byla, stejně jako u ostatních jizerských přehrad, katastrofální povodeň dne 30. července 1897. Přesné údaje z toho dne neexistují, ale předpokládá se, že objem povodňové vlny byl okolo 250 000 kubických metrů. Navíc v povodí potoku Fojtka nebyla nikdy nouze o přívalové deště. A zadavatelé nezapomněli ani na možnost rekreačního využití nádrže.
Zadavatelem stavby bylo Liberecké vodní družstvo, ustavené po katastrofálních povodních v roce 1897. Družstvo si stanovilo za cíl vybudovat soustavu vodních děl v povodí Lužické Nisy, a tím do budoucna předejít drastickým škodám na životech, zdraví a majetku. Vypracování projektu bylo tradičně zadáno prof. dr. ing. Otto Intzemu, projektantovi všech jizerských vodních děl z té doby. Ten zvolil pro tvar hráze sobě vlastní klenbový tvar, aniž by tehdy s účinkem klenby počítal. Spíše upřednostňoval estetické začlenění hráze do rázu krajiny. Souběžně byl vypracován projekt na nedalekou přehradu Mlýnice, o které se zmíním v některém dalším článku o jizerských přehradách.. Na obou stavbách pan profesor prováděl také vrchní stavební dozor. Bohužel v průběhu stavebních prací zemřel, a tak se kolaudace dalších dvou přehradních skvostů nedočkal.
V listopadu 1903 vydalo Okresní hejtmanství v Liberci povolovací výměr (stavební povolení). Na stavbu byla vyčleněna částka 460 000 rakouských korun a jako dodavatel stavebních prací byla vybrána vídeňská firma RELLA. Ta také v dnes nemyslitelném termínu zahájila již 11. května 1904 vlastní stavbu. Pracovalo se šest dnů v týdnu a počty pracovníků se podle právě prováděných prací pohybovaly mezi 50 - 250 dělníky. Stavba probíhala bez problémů a byla dokončena za pouhé 2 roky. V červenci 1906 byla provedena vodoprávní kolaudace. Navíc ekonomický audit konstatoval, že rozpočet stavby nebyl překročen. Škoda, že tempo přípravy, vlastního provedení stavby a dodržování rozpočtové kázně se nestaly příkladem následujícím generacím...
Přehrada Fojtka leží v nádherném prostředí na SZ straně Jizerských hor. V letních měsících bývá doslova obležena koupajícími se lidmi převážně z Liberce. Na levé straně přítoku je oblíbená naturistická louka. Bohužel poměrně studená voda si mezi plavci téměř pravidelně vybírá svou daň. Mezi potápěči je Fojtka rovněž oblíbena. Rozhodně se tam nesetkáte se zástupy dalších potápěčů, před i po ponoru se můžete kochat nádherným okolím. Voda je tradiční jizerská - trochu tmavší, s viditelností málokdy překračující 3-4 m. Maximální hloubka je mezi 6 a 7 metry, u hráze jsou opět tradiční česla, která pro potápěče neznamenají prakticky žádné nebezpečí. Nic mimořádného pod vodou k vidění nenajdete, snad jen poměrně hodně pstruhovitých ryb. Ponory jsou odpočinkové a lokalita je vhodná pro různá praktická cvičení. Bezprostředně u hráze jsou tekuté písky, probořit se však můžete maximálně po kolena.
Příjezd na Fojtku není složitý. Z Liberce se jede směrem na Frýdlant v Čechách, v obci Mníšek odbočíte doprava na Raspenavu a po 400 m opět doprava na Fojtku (vše je značeno). Další cesta vede přímo okolo přehrady. Zastavit se dá téměř u vody, problémy s parkováním nejsou, za potápění se neplatí, hrázný proti potápěčům nic nemá. Při cestě od Děčína odbočíte na Mníšek již v Chrastavě, do Liberce není třeba zajíždět.
technické údaje: (čerpáno z různých zdrojů)
typ hráze gravitační z lomového zdiva
výška hráze nad základovou spárou 16 m
délka hráze v koruně 146,2 m
šířka hráze v koruně 4,5 m
šířka hráze v patě 11 m
poloměr hráze 175 m
sklon návodního líce 10:1
předsyp 1:2
nadmořská výška koruny hráze 393,5 m.n.m.
objem tělesa hráze 12.000 m3
objem vody v nádrži (celkově) 378.100 m3
stálé nadržení 24.600 m3
retenční účinek 50 % stoleté vody
výpusti 2
světlost výpustí 80 cm
ovládání uzávěrů ze šoupátkových věží a manipulačních domků
kapacita přelivu 9 m3 při výšce vody v přepadu 40 cm
korunový přeliv 1 (nehrazený)
kapacita koryta pod hrází 11 m3/s
přehrazený tok Fojtka
plocha povodí 6,90 km2
průměr ročních srážek 1.58 mm
průměrný roční odtok 3.894.000 m3
průměrný průtok 0,12 m3./s
minimální průtok 0,02 m3/s
stoletý průtok 50 m3/s
největší dešťové srážky 345 mm za 24 hod. dne 30.7.1897 (evropský rekord)
