Jizerskohorské přehrady

Přehrada Černá Nisa - Bedřichovská přehrada

vloženo: 2005-05-30

Bedřichovská přehrada dostala svůj název podle 3 km vzdálené obce Bedřichov, na jejímž katastrálním území leží. Mezi místními ji však nikdo neřekne jinak, než přehrada na Černé Nise nebo ještě jednodušeji Černá Nisa. Toto vodní dílo, od jehož dokončení uplynulo 21. prosince 2006 již 101 let, leží v nitru Jizerských hor a spolu s okolními vrcholy Olivetské hory, Ptačích kup a dalších tvoří malebné a turisticky vyhledávané místo.
Stejně jako u ostatních vodních děl z přelomu 19. a 20. století byla podnětem pro výstavbu katastrofální povodeň z července roku 1897, kdy např. v okrajové čtvrti Liberce, Kateřinkách, dosahoval sekundový průtok na jindy poklidné Černé Nise 21 kubických metrů. Vodní družstvo z Liberce rozhodlo, že v roce 1902 bude zahájena výstavba přehrady podle projektu známého projektanta prof. Dr. Ing. Otto Intze. Stavebními pracemi byla pověřena firma Ackermann z Klagenfurtu.
Účelem stavby přehrady bylo kromě primární ochrany před povodněmi také účelné využití vodní energie a vylepšení průtoku v suchých obdobích. Tento záměr byl dokonale naplněn a po dokončení přehrady vznikly na toku Černé Nisy v Kateřinkách malé továrny, kterých bylo v období vrcholného rozkvětu dokonce 38. Kateřinky se tak z ospalé dřevařské osady staly průmyslovým srdcem Libereckého kraje. Dodnes je zde k vidění množství náhonů, v některých případech, bohužel, částečně či úplně zasypaných. Po roce 1989 továrny postupně zanikají, vodní energii využívají pouze 2 vodní turbíny, jejichž provoz byl po roce 89 naopak obnoven. Stavební práce probíhaly na tehdejší dobu poměrně rychle. Nejprve bylo očistěno podloží, na nějž byla položena podkladní betonová vrstva. Podkladní beton tvořila tzv. cementotrasová malta. Cement se dovážel ze známých Čížkovic, materiálem pro zdivo byla místní žula, těžená v bezprostředním okolí stavby, ale především v lomu pod známou Fučíkovou chatou v Bedřichově. Lom lze dodnes nalézt vlevo u cesty z horního bedřichovského parkoviště (sedlo Kohoutek) na Fučíkovu chatu (dnes hotel Jelínek). V 80. letech minulého století byl lom z větší části zavezen zeminou, vytěženou při ražení štoly z Josefodolské přehrady do bedřichovské úpravny vody. Z lomu vytěžené kameny vozila na stavbu úzkokolejná parní vlečka.
Vlastní hráz má tvar statického trojúhelníku s ukloněným návodním lícem, který je utěsněn 2,5 cm silnou vrstvou omítky. Tuto omítku následně chrání předsyp . Na délku má hráz klenbový tvar, přičemž stejně jako u ostatních jizerských přehrad nebylo s účinkem klenby počítáno. Měla spíše estetický význam s cílem lépe zapadnout do krajiny a samozřejmě svědčí i o určitém „rukopisu“ projektanta Intzeho. Po 3 letech intenzivních prací byla stavba dokončena 21. prosince 1905, přičemž náklady na ni činily 1.777.840 rakouských korun. Vzhledem k začátku zimy byla kolaudace posunuta na léto dalšího roku a proběhla dne 28. června 1906.
Hladina vody v přehradě je podobně jako na Mšenské přehradě v Jablonci regulována dvěma výpustmi o průměru 60 cm. Na návodní straně jsou opatřena ocelovými stavidly a na vzdušné straně klínovými šoupátky. Pod předsypem je voda k uzávěrům přiváděna štolami, krytými česlicemi. Voda vytéká do společného vývaru. Stejně jako u všech přehrad, projektovaných Otto Intzem, je hráz opatřena korunovým přelivem, z nějž je voda v případě kritického zvýšení hladiny odváděna technicky dokonalou kaskádou do původního řečiště.
Kromě výše zmíněných malých vodních elektráren v údolí Kateřinek pohání voda z Černé Nisy i 4 významnější turbíny z pozdějšího období. Dvě jsou přímo na hrázi přehrady, další turbína je v Elektrárně Rudolfov asi 2 km pod přehradou a poslední je na malé hrázi vyrovnávací nádrže, přiléhající k rudolfovské elektrárně. Turbína v levém obsluhovém domku pod hrází byla instalována v roce 1950 a jejím úkolem bylo zajistit dostatek energie pro dům hrázného. Její původní výkon byl 4,4 kW. Nejnovější údaje nemám k dispozici.Turbína v pravém obsluhovém domku byla vybudována v roce 1975 a slouží k napájení strojních mechanismů výpustí. Poslední turbína (resp. dvě turbíny) jsou instalovány v tělese cca 8 m vysoké hráze vyrovnávací nádrže, přiléhající k Elektrárně Rudolfov. Jedná se o Francisovy turbíny o celkovém výkonu 45,2 kW při stejné hltnosti jako v Elektrárně, tedy 700 l/s.
Potápění na Bedřichovské přehradě prakticky nepřipadá v úvahu. Základním problémem je zákaz vjezdu po jediné komunikaci z Bedřichova, navíc opatřené závorou. Voda v přehradě je tmavá, do hněda zbarvená příměsemi rašeliny. Jedná se o mělkou plochu, kde se hladina již po několik desetiletí výrazněji neměnila. Proto je všude velká spousta bahna, voda se bleskově kalí, okraje vodní plochy z větší části tvoří tekuté písky. Pouze na přítoku, kde je pevnější podloží, se v posledních letech objevuje větší množství plavců, kteří ovšem s ohledem na studenou vodu volí spíše krátké osvěžení než opravdové koupání. Ačkoli Bedřichovskou přehradu nemůžeme zařadit mezi oblíbené potápěčské lokality, rozhodně stojí za návštěvu. Samotné těleso hráze, přepadová kaskáda i další technická zařízení jsou mistrovskými díly z rukou našich předků. Přehrada leží v nádherném prostředí, snadno dostupném v kterékoli roční době. V bezprostředním okolí lze také nalézt pomníčky, připomínající střet pytláků s hajnými, přepadení pocestných, utonutí při koupání i smutný konec osudu lidí, kteří do chladných vod Černé Nisy přišli dobrovolně ukončit svůj nelehký život. Na podzim zde můžeme pozorovat hejna cizokrajných tažných ptáků, kteří si pro odpočinek na cestě ze severu do teplých krajin zvolili právě toto místo.

TECHNICKÉ PARAMETRY
Typ hráze: gravitační z lomového zdiva
Výška hráze nad základovou spárou: 23 m
Délka hráze v koruně: 340 m
Šířka hráze v koruně: 4,5 m
Šířka hráze v patě: 16 m Poloměr hráze: 300 m
Sklon návodního líce: 7:1
Předsyp: 1:2
Nadmořská výška koruny hráze: 775,51 m.n.m.
Objem tělesa hráze: 42.000 m kubických
Objem vody v nádrži (celkově): 2.131.000 m kubických
Stálé nadržení: 44.000 m kubických

Výpusti: 2
Světlost výpustí: 60 cm
Ovládání uzávěrů: ze šoupátkových věží a manipulačních domků
Kapacita přelivu: 5,68 m kubických/s

Přehrazený tok: Černá Nisa
Plocha povodí: 4,31 km2
Průměr ročních srážek: 1.362 mm
Průměrný roční odtok: 4.410.000 m kubických
Průměrný průtok: 0,14 m kub./s
Minimální průtok: 0,04 m kub./s
Největší zjištěný průtok: 11m kub./s
Největší dešťové srážky: 345 mm za mm za 24 hod. dne 30.7.1897 (evropský rekord)

Autor: Libor Čech

Copyright Dalton 2024 Design webmaster: Jan Bulíř
Klub | Akce | Fotogalerie | Kurzy | Teorie | Lokality | Vraky | Speleo | Bazar
Administrace webu