V polovině ledna jsme absolvovali již druhou větší vlnu oblev a bylo jasné, že letošní zima asi nebude o nic tvrdší než ta loňská. Naštěstí nám již v listopadu zamrzly některé plochy, a tak o ponory pod ledem celkem nebyla nouze. Dostali jsme se i na lyže a brusle, ale byla to bída. V Jablonci se dalo na přehradě bruslit asi týden. Na lyžích se sice ve vyšších polohách jezdí dodnes, ale je to spíš za trest. Na sněhové frézy sedá prach a náš soused marně čeká na příležitost pochlubit se novou pásovou mašinou s 6 rychlostmi vpřed i vzad. My se zase snažíme dělat něco mezi potápěním, jízdou na kole, pěšími výlety do Jizerek nebo Českého ráje a sporadickými návštěvami našeho oblíbeného EXu. Přitom jsme dostali nápad, že se podíváme, jak jsou na tom netopýři se zimním spánkem.
V druhé půlce ledna vyrazila velmi malá skupinka za netopýry. Na jejich zimovišti jsme jich našli poměrně dost. Všichni v pohodě spali a nic mimořádného jsme tady nezjistili. Za naprostého ticha a přiměřeně rychle jsme je opustili a vydali se na další zimoviště. I tam byl zjištěn tradiční počet zimujících jedinců (konkrétně vrápenců). Opět následoval tichý a rychlý ústup. Dovolili jsme si jen pár fotek, které přikládám.
V lednu tedy netopýři spali tak, jak se má. Od té doby ovšem průměrné teploty vystoupaly na nezvykle vysoké průměry a naši jeskynní kamarádi už možná nespí (či dokonce vylétli). Třeba už spí jen "na jedno oko." Zkoumat to však již nebudeme. Prostě přírodu necháme přírodou. Ona si již poradí…
