Na čtvrtek 4.12.2008 jsme naplánovali skromnější, ale důležitou akci. Kromě úkolů, které jsme dostali v naší ZO, jsme se s Míšou Gubou hlavně chtěli podívat na podmínky, které na Propasti jsou. Za 14 dnů se chystáme na mapování profilu v hloubce 100 - 110 m a na tuto akci chceme být co nejlépe připraveni. Byli bychom neradi, kdyby nás zaskočila nějaká maličkost, třeba i zdánlivě zanedbatelná.
Tentokrát nejedu sám. Na poslední chvíli jsem přizval Honzu Lábuse, který nám pomůže vyřešit několik věcí najednou. Hlavně vezme auto, neboť moje je na opravě v servisu. Pak nám taky helfne s transportem, protože tentokrát je skupina minimální. A nakonec s ním udělám ponor v rámci kurzu, který má před dokončením.
Vyrážíme ve středu navečer, a protože cesta uběhla celkem v pohodě, stíháme ještě schůzi naší ZO. Tam se kromě jiného také dolaďují detaily zítřejších ponorů. Odcházíme po zavírací době a odjíždíme na noc k Míšovi. Na první křižovatce málem porážíme jakéhosi cyklistu, který se ověšen zavazadly řítí k hospodě, kterou jsme právě opustili. O identitě cyklisty není pochyb. Je to Sabbath, který se tradičně pohybuje v jiném časoprostoru. Nakonec nám druhý den vynadal, kdeže jsme byli, když přišel na schůzi.
Ráno se přesouváme na dílnu k Mírovi Lukášovi, poklábosíme a odjíždíme na Propast. Zde nás čeká Péťa Osina a Martin Prachař. Skupina je kompletní, a tak na nic nečekáme. Dny jsou krátké a přesto, že nám transporty věcí ve tmě nečiní potíže, chceme tentokrát vše stihnout za světla. To se nám nakonec také podařilo a zbyl čas i na Honzu. Úkoly byly splněny, a tak zbývá dohodnout pár detailů na akci, která proběhne 18.12. Ta bude podstatně větší, a hlavně nás čeká poměrně náročný ponor. Ale to už je věc Michalova a moje. Ostatní s tím dnes nebudeme zatěžovat. Teď zbývá jen dobře povečeřet a ve zdraví absolvovat 290 km domů.
.
