Speleo

   Když letos v lednu vynikající polský potápěč Krzysztof Starnawski s odstupem více než 10 let posunul na Hranické propasti své vlastní maximum na -196 metrů, odpověděl také na řadu tisíckrát položených otázek. Především ověřil, že ve hloubce 196 metrů se nachází opravdu dno Liftu, obrovské válcovité prostory, která začíná přibližně ve hloubce 60 metrů. Současně potvrdil, že profil pokračuje dále dolů pod mírným úhlem a je opravdu částečně zatarasen napadanými kmeny a větvemi, které tvoří nepříjemnou restrikci, která v minulosti ukončila pokusy s robotem. Nakonec však vyřkl opravdu historický úsudek: "Restrikce je nepříjemná, ale proplavat půjde." V tu chvíli bylo jasné, že průzkum a hledání dna nejen nekončí, ale naopak je na začátku další etapy. Tím nastartoval přípravné práce k dalšímu průzkumu.

   Stanovení přibližného termínu konání další akce bylo ovlivněno celou řadou faktorů. Především Krzyszek pobýval poměrně dlouho v Mexiku, přičemž po návratu obměňoval část vybavení, které mu zpět nedorazilo... Nové věci musel dokonale odzkoušet a pochopitelně zavedl i několik inovací, jak je u něho běžné. Z naší strany byl zase problém se zajištěním mobilní barokomory tak, aby nechyběla na jiném místě dle svého určení. Samozřejmě jsme museli brát ohled i na předpověď počasí, abychom se "netrefili" do opravdu nepříznivých podmínek. Jediná jistota tedy byla personální. Již od počátku bylo jasné, že vedoucím akce bude předseda naší ZO ČSS 7-02 Mirek Lukáš a jistícími potápěči budou David Čani, Petr Vaverka a Libor Čech.

   Nakonec byl tedy díky nezměrnému zprostředkovatelskému úsilí Davida Čaniho den D stanoven na 21. červen. Sraz byl již ve středu navečer, protože bylo potřeba zajistit sestupovou trasu do Propasti a odtransportovat mnoho materiálu. V den potápění bychom to absolutně nestihli. Ve stanovenou dobu se všichni dostavili dle plánu a po srdečném přivítání začala vlastní akce. Do setmění měli hlavní dva potápěči Krzysytof Starnawski a David Čani nejen odtransportované věci na plošiny u Jezírka, ale také měli sestavené a odzkoušené své přístroje CCR. Zbytek večera byl věnován plánu akce. Krzyszkovi samozřejmě nikdo do ničeho nemluvil, naopak jsme my poslouchali jeho pokyny. Bylo určeno, že se pokusí proplavat restrikcí pod 200 metrů a potom dle situace označí další směr postupu, posoudí konfiguraci terénu a hlavně včas a bezpečně dle svého plánu zahájí výstup. V hloubce 130 metrů se setká s Davidem Čanim. Ten jej doprovodí s odstupem cca 10 výškových metrů až za Zubatici, přičemž od hloubky 65 metrů budou jejich výstup zajišťovat Petr Vaverka a Libor Čech s přístroji s otevřeným okruhem. V SZ kanále bude podle momentální potřeby operovat vedoucí akce Mirek Lukáš. Důležitými osobami byli Irena Stangierska, Krzyszkova partnerka a Honza Musil. Oba hlídali veškeré časy, fotili, zajišťovali management lahví do dekostanu apod. Tak trochu Černý Petr zůstal Míšovi Gubovi, vynikajícímu potápěči a znalci Hranické propasti. Měl na starosti pojízdnou barokomoru a zdravotní zajištění. Bohužel byl jedinou oprávněnou osobou k těmto úkonům a jeho povinnosti nemohl převzít nikdo jiný...

   Ve čtvrtek ráno se nám vstávalo trochu s nechutí, protože nás v noci navštívila opravdu silná bouře. Abychom ji brali vážně, tak nás navštívila dvakrát... Ale již po chvíli všichni fungovali jako dobře seřízené sroje. Vařila se snídaně, stěhovaly věci jistících potápěčů a řešily poslední maličkosti. Krzyszek a David nás opustili velmi brzy a již okolo 06,30 hod. začali sestupovat na dno Propasti, následováni jen "logistiky" Irenou a Honzou. Taková byla dohoda, chtěli jsme pro ně absolutní soukromí. V 07,30 se Krzyszek zanořil a začal běžet čas (30 minut) Davidovi. V tu chvíli jsme my začali stěhovat naše věci dolů. Při pohledu na hodinky jsem si chvílemi říkal, že dokonalost plánu převyšuje naše schopnosti:) Ve chvíli, kdy naše věci ležely na správném místě, nám Honza hlásil 27 minut do zanoření. To je trochu na knop, ale s Péťou jsme limit stihli. Zanořujeme se načas, na dekompresním žebříku odkládáme stage pro kamarády a mizíme dolů. Ve 39 metrech potkáváme Čanise. Ukazuje mi, že Starnas byl okolo 220 metrů a je OK. Jsem nadšený, měním směs na Tmx 20/35 a frčím i s Péťou dolů (s Péťou jsem měl dohodu, že já budu mít ve stage Tmx a on EANx, abychom měli široký záběr) Těsně pod Zubaticí potkáváme Krzyszka, ukazuje mi, že je v pohodě a žádá o převzetí prázdné stage. Díky jeho pohodě stíháme ještě splnit některé pomocné úkony ve hloubce 66 metrů, pak se Péťa vrací ke Krzyszkovi a já kontroluji stav některých šňůr, protože tentokrát je opravdu dobrá viditelnost a má zjištění mohou být skutečně objektivní. Při návratu potkávám Krzyszka již ve 39 metrech a je mi jasné, že svůj dekompresní plán upravil - zkrátil. Loučíme se a vystupuji na krátkou dekompresi. Péťa je již na Plošinách, když se vynořuji. Naopak svůj sestup zahajuje Mirek, který bude nyní jistit Krzyszka. Tou dobou je David ještě v dekostanu. Průběh akce se zrychluje, Mirek se vrací a nastupuje Petr. Za půl hodiny se těsně před Petrem vynořuje David a upřesňuje, že Krzyszek dosáhl 217 metrů. To je fantastická zpráva, zvláště když víme, že Krzyszek je v pohodě a je již ve stanu.

   Do dekostanu chlapi Krzyszkovi dopravili noviny ve fólii, pití a hlavně dostatek lahví s dekompresními směsmi, které si sám namíchal. Dohadujeme se, že zůstanu jako jistící potápěč sám. Ostatní budou pomalu stěhovat přebytečné věci a pomalu vyklidí Plošiny. Všímám si, že dorazil Jarek Suchoň a Vladan Mikerts, seshora haleká Silva Pěkník. Takže pomocníky máme takové, že by nám je mohli v Americe závidět. Každou půlhodinu navštěvuji Krzyszka v dekostanu, dodávám mu lahve a ostatní věci dle jeho požadavků a podle pokynu logistiků. Konečně nastává okamžik, kdy Krzyszek stan opouští. Dělíme si zbylé lahve, těsně před vynořením jej předbíhám a nechávám prostor fotografům a kameramanům. Po 7,32 hodinách od zahájení sestupu se Krzysztof Starnawski vynořuje. Všechny nás zaplavuje obrovská radost. Radost z toho, co dokázal a hlavně radost z toho, jaká z něj čiší pohoda. Je to borec, neskutečný borec.

   Po návratu "mezi lidi" spřádáme u jídla v naší oblíbené hospůdce další plány. Vždyť Krzyszek jednoznačně objevil další pokračování, obdobu Liftu s potenciálem klidně 150 metrů i více. Krzyszek promítá záběry z kamery na přilbě a na stůl okamžitě klademe téma sond, kterým jedni věřili a druzí je zpochybňovali. Zkrátka ponorem K. Starnawského dne 21.6.2012 se spoustu otázek objasnila a minimálně stejná spousta dalších se vynořila. Takový však už je průzkum jeskyní, zvláště těch zatopených.

Libor

Odkaz na unikátní video, článek s fotografiemi na webu Hranického krasu a foto v galerii na webu Krzyszka Starnawského.

(odkazy jsou funkční, jenom je nedokážu barevně odlišit:)) Klepni přímo na ně