Přesto, že se to v českých vodách jenom hemží jeskynními potápěči, nezaznamenal jsem větší ohlas na významnou jeskyňářskou akci - Speleofórum. Konala se již v dubnu, ale teprve nyní se mi podařilo sehnat nějaké fotky, bez nichž by článek neměl velký význam.
Speleofórum pořádá Česká speleologická společnost. Smyslem této akce je nejen setkání se stejně praštěnými lidmi, ale i rekapitulace právě ukončené sezony a vyhlášení objevů roku. Letos jsme se poněkolikáté sešli v kulturním domě ve Sloupu, doslova v srdci Moravského krasu. Kulturák se na 3 dny stal Mekkou všech, kteří jsou doma ve všemožných jeskyních, bunkrech, štolách a děrách různého původu. V hlavním sálu byly k vi dění prezentace některých organizací, daly se tu také nakoupit všemožné jeskyňářské cajky s často velmi zajímavými slevami a v neposlední řadě zde byly výčepy s různými dobrotami. V přilehlém kinosálu jste mohli velmi pozorně sledovat fotografie a filmy s celé řady akcí.
Na Speleofórum jsem letos vyrazil s Mirkem Lukášem, Dušanem Šuránim a Michalem Gubou z naší ZO 7-02 Hranický kras. Míša s sebou vezl materiály ze záchranné akce na Býčí skále, kterou jsme chtěli prezentovat především proto, že dopadla dobře pro našeho pohřešovaného kamaráda. Během dne dorazil ještě náš kolega Martin Prachař z ostravy.
Ve Sloupu jsme se mohli srdečně pozdravit například s kamarády z kladenského klubu Geospeleos, kteří tradičně přijíždějí v hojném počtu. Přítomen byl pochopitelně také Fraňo Sabbath Travěnec, předseda ZO 6-23 Aragonit, který se s námi pravidelně účastní akcí na Hranické propasti. Samotný Moravský kras tu měl špičkové zastoupení v takových osobnostech jako jsou třeba Kamila Svobodová, Honza Sirotek, Radek Husák a další. Z Pražáků jsem zaznamenal např. Jirku Mathé, který s Alešem Procházkou v srpnu na dva dny plnil stránky všech novin, když se trochu zdrželi v jedné slovenské jeskyni. Nechyběl ani Dan Hutňan s parádní prezentací nově objevených prostorů v Bue Marino (už opravdu hodně daleko od vchodu do jeskyně).
Dojmů z akce bylo opravdu hodně. Na mě nejvíc zapůsobila prezentace Kamily Svobodové z jejich činnosti s Radkem Husákem v Předmacošském sifonu. Jejich průzkum nově objevených prostorů na toku Punkvy byl po zásluze oceněn titulem objev roku. Velmi zajímavé byly pochopitelně prakticky všechny prezentace, svědčící o opravdu širokém záběru činnosti českých a moravských jeskyňářů doslova ve všech částech světa.
Nepřehlédnutelným poznatkem pro mě byla více či méně intenzivní snaha některých přednášejících o utajení informací z rozpracovaných akcí. Takovému postupu ovšem rozumím. Kdo by si chtěl nechat vyfouknout zajímavý objev, zejména potom, co na „své" lokalitě strávil spoustu času a cedil krev, pot a slzy?
Takže vzhůru dolů, ať máme zase za rok o čem poklábosit.
foto: Dušan Šuráni
