Na jedné březnové schůzi se Honza zmínil, že dokončil opravy člunů a motorů po loňské sezoně, a že by bylo vhodné je otestovat. Navíc bychom mohli našim juniorům zpestřit víkend. Jak jsme řekli, tak také udělali. Počátkem dubna jsme s čluny vyrazili směrem na Stráž pod Ralskem. Není to od nás daleko, na místě jsme byli za chvíli. Přivítala nás zavřená brána a sympatický správce, který nám několikrát zopakoval, že ježdění ve Stráži je prakticky vyloučené. Povolení mají pouze vodní lyžaři, a to až od května. Na jakýkoli pohyb motorových člunů na vodě okamžitě reagují místní rybáři nebo řadoví obyvatelé, kteří vás ochotně prásknou. Zbytek je věcí Policie. Ve vyhlášce Státní plavební správy je sice Stráž pod Ralskem uvedena jako povolená voda, ale radši tam nejezděte. Jsme v Čechách a vše je pochopitelně jinak.
Po krátké poradě jsme nabrali směr k Labi, kde problémy nebudou. Vybrali jsme podle mapy co nejpřímější směr s tím, že dorazíme někam mezi Mělník a Štětí. Nakonec jsme dojeli k jezu a zdymadlu Dolní Beřkovice a konečně začala skoro pohoda.
Autem jsme zajeli až k vodě, nedaleko byla benzínka, počasí super. Shodili jsme čluny z přívěsu, maličko dofoukli a junioři vyrazili. Chvíli jim trvalo než sklopili motor, ale za chvíli již uháněli k plavební komoře. Mají na sobě neopreny, David navíc plovací vestu, na člunu jsou vesla. Tak jim do toho nebudeme kecat. V klidu nasazujeme motor. Náhradní, který je potřeba vyzkoušet. Ten původní zůstal doma. A najednou je na světě poslední problém. Zrcadlo je děláno na větší motor a náš pětikoňák na něj nejde nasadit. Řešíme to tak, že jej dáme ke straně, kde není zesílení. Fungovalo to až do večera..
Co dodat? Benzinu bylo dost, a tak jsme jezdili až téměř do setmění. Projeli jsme opravdu pěkný kus Labe mezi Dolními Beřkovicemi a Štětím. Mládežníci si zařádili, my jsme si vypláchli mozek. Navíc jsme všichni poznali část Polabí, kterou jsme neznali. Určitě to nebyla poslední vyjížďka.
