Jistě jste si všimli, že Dalton není žádná potápěčská sekta ortodoxních vodomilů. Proto zde také často umisťujeme články sice od vody, ale ne přímo potápěčské. A proto se také zmíním o výletu v motorových člunech, který jsme uspořádali pro naše děti.
Vše začalo po našem návratu z Chorvatska. Honza a Martin usoudili, že by neškodilo před zimou ještě trochu prohnat jejich čluny. Martin navíc předem vymyslel nádhernou lokalitu - ramena Labe u Kolína, ve kterých se těží písek. Zná to tam dobře, protože tam strávil kus dětství. Termín je sobota 9.11.2008. Ujednáno, naše děti budou nadšené.
V sobotu ráno marně tahám Davida z postele. Je nastydlý a navíc se mu zjevně nechce. Nevadí, s Martinkou a s Fandou bude taky legrace. Ve smluvenou hodinu přistává před domem Honzovo auto a z něj vesele vyskakují...Martin a Honza. I jejich potomci měli celou řadu důvodů, proč nikam nejet. A tak na dětský výlet vyrážejí tři veteráni a dvě kompletní lodě. Je vidět, že organizace čehokoli nám nečiní problémy, ale své děti asi moc neznáme. Anebo už to nejsou děti?
Po příjezdu do Kolína rychle nacházíme slíbenou pískovnu. Je to opravdu nádherné místo, které jakoby k Labi ani nepatří. Čistá voda, ostrůvky, zátoky, houštiny a křoví, ve kterých je možno vidět spoustu vodních ptáků. Nádhera. Rychle skládáme čluny a chystáme motory. Na děti už ani nevzpomeneme, ale to jen na začátku. Když Martin nemůže nastartovat motor, rychle vzpomíná, jak mládežníci na Sardinii nalili do nádrže něco, co rozhodně nebyl správně namixovaný benzín s olejem. Teď tedy na děti vzpomíná a ani moc nenadává. Obdivuji jej, já bych je přetrhl.
Nakonec motor naskočil a my vyrážíme ve dvou člunech na prohlídku okolí. Je tu opravdu nádherně. Chvíli také pozorujeme systém nakládky a vykládky písku, což je trochu věda, a přitom Martin zjišťuje, že se s kapitánem vlečné lodě dobře zná. Vracíme se na místo, odkud jsme vyrazili a skládáme Martinův člun. Jeden nám bude stačit. Krátkým průplavem vyjíždíme na řeku a dáváme se proti proudu. To proto, abychom v případě poruchy motoru nemuseli člun a motor nést na zádech. Takhle by nás řeka donesla zpátky. Inu, na člunu jsou 3 námořní kapitáni, a to se v logistice musí projevit. Kdyby tu byly děti, mohly by od nás leccos odkoukat. Ale nejsou tu. a navíc dobře víme, jak moc je zajímají naše moudra.
Po druhém dolití nádrže se vracíme zpátky. Vše funguje a za 40 minut již zatáčíme průplavem do pískovny. Kluci balí loď (rozuměj člun) a já trochu fotím. Martin nakonec trochu poklábosil s kapitánem remorkéru. Kromě vzpomínání na staré dobré časy stihli ještě domluvit nějakou akci na léto. Mohli bychom tu přespat a trochu zapařit. Celkem dobrý nápad. Loučíme se a slibujeme kapitánovi i sobě, že se sem určitě vrátíme. Na zpáteční cestě vynecháváme tradiční zastávky, protože zítra je taky den a my jedeme do Německa na Prelle.
