Jednou z nejvhodnějších lokalit pro potápění pod ledem v našem okolí je starý známý lom Jesenný. Letos v zimě tam byla opravdu dobrá viditelnost, a proto by bylo hříchem tam nezajet, nepozdravit staré známé a přitom neudělat slušný ponor.
V neděli dvacátého ledna zamířila do Jesenného malá, ale odhodlaná skupinka potápěčů DALTONu ve složení Jirka Moc, Jarda „Sasanka“ Svoboda a Honza Vocel. Suchou podporu tvořili Janička a Miloš Malinovi. Já jsem jel také, ale tentokrát jsem potápění vynechal, protože jsem se připravoval na větší ponor a nechtěl jsem riskovat třeba jen malé nachlazení.
Přivítání ze strany majitelů lomu a jejich manželek proběhlo tradičně velmi srdečně. Nakonec - v našem věku nikdy nevíme, zda se nevidíme naposledy. Zatímco se naši kolegové převlékali, my jsme vzpomněli na společné známé a některé jsme dokonce trochu pomluvili. Protože hochům převlékání trvalo poměrně dlouho, tak došlo i na společné zážitky a prezentaci našich dávných i nedávných chrabrých činů. Ještě, že ti kolegové nakonec přeci jen vyšli zpod přístřešku kompletně připraveni a zamířili k vodě…
U díry do ledu jsme se na chvíli vrátili do reality a klukům pro jistotu zkontrolovali výstroj a pomohli s oblečením ploutví na zledovatělých schodech. Pak už to bylo na nich. Všichni mají dostatek ponorů pod ledem, a proto jsme jim do ničeho nekecali. Za chvíli zmizeli pod hladinou a my jsme jen sledovali, jak již poměrně tenkým ledem pronikají bubliny. Asi po půlhodině se bubliny blížily k nám, v čisté vodě se brzy objevily záblesky svítilen a za chvíli i naši tři kolegové. Svorně si pochvalovali viditelnost, kterou v hloubce do 6 metrů odhadovali asi na 8 metrů. Níže bylo bohužel doslova mléko, ale ponory pod ledem mají jiné kouzlo než se hrabat někde u dna.
Tradiční vynikající polévka byla již jen třešničkou na dortu. V Jesenném je zkrátka pohoda, zvlášť když je ve vodě dobrá viditelnost. A ta tam letos v zimě na rozdíl od léta opravdu byla. Stav ke dnešnímu dni, bohužel, neznám.
Kvalita fotek není nic moc, opět mi nějak špatně ostřil foťák. Navíc nejsem fotograf. Sorry
