Poslední víkend v říjnu 2012 jsme tradičně strávili na oblíbeném Sparmannu v SRN. I když kvůli práci, rodinným důvodům a u někoho bohužel i kvůli zdraví bylo akcí v loňském roce poněkud méně, tak Sparmann prostě v kalendáři akcí chybět nesmí. Vždy se dlouho předem těšíme na Josta, se kterým se pokaždé báječně bavíme. On sám velmi rád vzpomíná, jak se ještě v NDR učil rusky. Dodnes umí docela dost slovíček, ale rozhovor v ruštině je s ním trochu komplikovanější. A při tom je právě ta nejlepší zábava. Samozřejmě nás s Jostem pojí dlouholeté přátelství. Byli jsme první nebo druzí Češi, kteří Sparmann kdysi dávno v rámci hledání nových německých lomů objevili.
Na akci nás vyrazilo šest a všichni, kdo se zúčastnili, tak rozhodně nelitovali. Na Sparmannu byla totiž v celém profilu od hladiny do 45 metrů nádherná viditelnost. Takovou jsme dlouho nezažili, protože v posledních přibližně dvou letech byla vždy do 12 - 15 metrů "hrachovka." Teprve pod ní se viditelnost zlepšila. Tentokrát jsme se opravdu kochali a potápění jsme si užívali. Navíc jsme si nezapomněli pohrát s jesetery, kteří již vyrostli do gigantických rozměrů. Najdete je vždy, a to u výstupové plošinky. Za dva dny jsme udělali všichni 4 ponory. Samozřejmě večer proběhlo tradiční grilování německých bílých klobásek a také jsme probrali vše možné i nemožné. Na Sparmannu je prostě vždy báječně
