KLUB
AKCE
FOTOGALERIE
KURZY
TEORIE
LOKALITY
VRAKY
SPELEO
DISKUSE
BAZAR

Valid XHTML 1.0 Transitional

Valid CSS!

Akce


Základna


Mára Vitovjak


Hydratace je nutná


Míra Lukáš

Chorvatsko 2005

vloženo: 2005-08-25

Na přelomu června a července jsem se se svým druhým mateřským klubem-ČSS ZO 7-02 Hranický kras zúčastnil prodlouženého víkendového potápění na ostrově Cres u Honzy Lamberta.
Cesta, kterou jsem absolvoval sám, probíhala nudně až na slovinsko-chorvatské hranice. Tam mi chorvatský pohraničník věnoval svoji milou pozornost a bylo opravdu veselo. Přede mnou projeli Poláci ve staré Zastavě, jejíž zadní nárazník byl připevněn zvonkovým drátem. Auto měli nabité k prasknutí, výfuk tahali po zemi, ale to milého Chorvata nezajímalo. Chystal se na mé zánovní auto a můj podezřelý ksicht mu zřejmě napověděl, že něco není v pořádku. A tak jsem byl vyzván k otevření kufru. Proběhla letmá kontrola podezřelých zavazadel, a že prý mohu jet dále. To mě však urazilo-když kontrola, tak pořádná. Začal jsem vyndávat na zem všechny věci z tašek a beden a na naléhání celníka, abych zmizel, jsem přidával další a další krámy. Neustále jsem mu opakoval, že nechci mít v Chorvatsku problémy. Ve vnitrozemí bych držel tlamu, ale tady jsem se bavil. Při mém příjezdu za mnou bylo asi 5 aut, při odjezdu asi 100. Lidem se moje důkladná prohlídka asi moc nelíbila, ale na dálku jim muselo být jasné, že já jsem oběť celní zvůle a nikoli příčina jejich zdržení.
Po příjezdu do Brestovy do přístavu trajektů jsem měl příležitost se znovu přesvědčit o podnikavosti Chorvatů, protože paní v pokladně se mi snažila prodat dražší lístek, určený pro mikrobusy a velké dodávky. Babu jsem preventivně seřval a po odehnání bandy ničemů, kteří mi mezitím umyli všechna okna, jsem se nalodil. Po příjezdu na ostrov následovalo radostné setkání se zbytkem výpravy, kromě Lukina, který s malým Mírou a Lubošem přijel později.
Naše potápění bylo vskutku odpočinkové. Vystačili jsme si s okolím základny, kde nám Honza Lambert dal absolutní volnost. Lukin s Marou Vitovjakem testovali své CCR přístroje, my ostatní jsme prohřívali svá opotřebovaná těla. Přestávky jsme vyplňovali ochutnávkou čepovaného a plechovkového piva a pozorováním Honzových manželek a přítelkyň. Večer jsme se potom cpali grilovaným masem, kterého Mara naložil 8 kg. Došlo i na noční ponory, aby byly využity baterky, jinak používané pouze coby zátěž.
Můj vřelý vztah k Chorvatům nezůstal dlouho bez odezvy. Během několika hodin jsem navázal pevné přátelství s naší paní bytnou. Je jí lehce přes 70, ale nepatrný věkový rozdíl mi nebránil, abych se s ní skamarádil. Našli jsme v sobě zalíbení, trvající až do mého odjezdu. Potom po mě převzali štafetu Lukášovci, kteří u paní bydleli se mnou. Jak daleko to s ní dotáhli jsem se neptal. Dodnes s láskou vzpomínám na její ranní kávu. Jednou mi uvařila do konvičky skoro celý sáček, který jsem jí věnoval. Kafe mělo grády. Po 2 ponorech, 6 pivech a půllitrovce whisky jsem usnul až ve 2 ráno. Taková to byla síla.
Výlet se prostě vydařil. Pochopitelně hlavně kvůli lidem, kteří tam byli: Mara Vitovjak, Tomáš Ježek, Pavel Hurbiš, Tomáš Nováček, Mirek LOLA Lukáš, Míra Lukáš ml., Luboš Minařík, Honza Lambert s děvčaty, paní bytná a já.

Autor: Libor Čech

Copyright Dalton 2024 Design webmaster: Jan Bulíř
Klub | Akce | Fotogalerie | Kurzy | Teorie | Lokality | Vraky | Speleo | Bazar
Administrace webu